I can't Smile Without You

Zase na mě padla taková ta divná nálada.
Je půl osmé večer, poslouchám Barryho Manilowa a Eltona Johna. A uklidňuji kamarádku.
Je zvláštní, jací dokažou lidi být. Necitelní a nevděční. Vždycky zapomenou na to, co jste pro ně udělali. To že jste s nimi byli, když jim bylo hrozně. Že jste je podporovali, když to potřebovali. A po pár letech vás pošlou někam. Tak co to tedy je?

Přeji ničím nerušený večer.